Stresu se nezbavíme, řešením je rovnováha

V dnešní době nejenže o stresu slyšíme ze všech stran, ale taky ho všichni zažíváme na vlastní kůži.
Je to tedy tak, že dnešní doba je dobou stresovou? Že žijeme v době „stresové epidemie“?
I když se to tak může jevit, myslím, že to není pravda.

 

Stres tady byl vždy a je normální součástí života. Jen se v průběhu našeho vývoje proměnily jeho příčiny. Dneska už se nebojíme ani divokých zvířat, ani hladu a nemocí, máme jiné stresory.

Není totiž možné, abychom byli úplně bez stresu. Nebylo by to pro nás ani dobré, ani přirozené. Naše těla jsou na stres adaptovaná a umí s ním dobře zacházet.

 

Jak je tedy možné, že nadměrným stresem trpíme?

Mnoho z nás dobře zná příznaky stresu jako je bušení srdce, svírání na hrudi, napětí svalů v oblasti šíje a zad, zatnuté čelisti, svíravé bolesti břicha a bolest hlavy nebo podrážděnost, nespavost, únavu či nesoustředěnost. A mnoho z nás trpí stresem chronickým.

Podle mého názoru nám neškodí stres samotný, ale velká nerovnováha mezi stresem a klidem, mezi aktivitou a odpočinkem.

Při reakci na stres se v těle uvolní stresové hormony a aktivují se „obranné systémy“. Tělo pak potřebuje dlouhý čas na vyrovnání hormonální hladiny a přechod z módu obrany do klidu. Tento čas mu však při našem obvyklém životním stylu moc nedopřáváme.

Pojďme se podívat na to, co přesně se v našem těle při stresu odehrává.

 

Hormonální a nervový systém

Tělo je komplexní a složité a všechno je se vším spojeno a navzájem souvisí. Nás budou zajímat autonomní nervový systém a systém hormonální, které jsou do stresové reakce zapojeny především.

Autonomní nervový systém (ANS) je zodpovědný za regulaci mimovolních tělesných funkcí, jako je třeba srdeční frekvence, dýchání nebo trávení.
Skládá se ze dvou hlavních větví: sympatického nervového systému (SNS), který aktivuje reakci těla „bojuj nebo uteč“, a parasympatického nervového systému (PNS), který podporuje relaxaci a obnovu.
Hormonální systém je nadstavba, takový velín, který vše řídí a hraje zásadní roli v regulaci mnoha tělesných funkcí tím, že uvolňuje hormony.

 

Co se děje při stresu a po něm

Při stresu se aktivuje sympatický nervový systém (SNS), který má za úkol připravit tělo k akci. Zvýší se naše srdeční frekvence, stoupne krevní tlak a krev je nasměrována od orgánů ke svalům a zvýší se naše fyzická připravenost.

Aktivace SNS je způsobena hypotalamem v mozku, který spustí kaskádu hormonálních reakcí – stimuluje hypofýzu, která signalizuje nadledvinkám, aby uvolnily stresové hormony, především kortizol a adrenalin.

Kortizol zvýší hladinu glukózy v krvi a poskytne tak svalům rychlý příval energie. Dočasně taky potlačí nepodstatné funkce, jako je trávení a reprodukce (omezí se např. tvorba progesteronu) a přesměrovává všechny zdroje pouze na základní funkce potřebné pro reakci na stres.
Adrenalin pak zvýší srdeční frekvenci, rozšíří dýchací cesty a přesměruje průtok krve do svalů.

Naše tělo je automaticky připraveno k akci.

Pokud na stres reagujeme – pustíme se do střetu, bojujeme, lovíme, utečeme nebo jakkoliv fyzicky reagujeme, naše tělo kortizol, adrenalin i ostatní hormony snadno zpracuje a hormonální hladina se vyrovná.

 

Po akci dostává prostor náš parasympatický nervový systém (PNS), který působí proti účinkům stresu. Opět zpomaluje srdeční tep, snižuje krevní tlak, obnovuje trávení a vstřebávání živin, relaxuje svaly a usnadňuje odpočinek a regeneraci těla i psychiky.

Tohle je přirozený cyklus, který se v našem těle vyvíjel miliony let.

 

Všichni víme, že na stresory, které zažíváme dnes, často není možné fyzicky aktivně reagovat. Brzdí nás společenské konvence nebo naše šedá kůra mozková, která vyhodnotí, že na tenhle stresor reagovat nebudeme. Naše hormony a ANS však reagují.

Jízda v zácpě, přemíra podnětů ve městě, neshody s blízkými nebo v práci, tlak na výkon, časový stres, přemíra odpovědnosti, starost o blízké nebo o vlastní živobytí nejsou věci, které by šly snadno vyřešit fyzickou reakcí – bojem nebo útěkem.

Jenomže naše tělo stále potřebuje přebytečný a „nevyužitý“ kortizol, adrenalin a další hormony zpracovat, aby se v něm nehromadily.

 

Chronický stres

Pokud jsme opakovaně a dlouhodobě vystaveni stresu, vzniká chronický stres, který časem způsobuje mnoho zdravotních problémů – změnu metabolismu, vysoký tlak, přibírání na váze a cukrovku, oslabení imunity, problémy se zažíváním a taky úzkosti a deprese.

Chronický stres vede k dysregulaci hormonálních reakcí. V těle se hromadí stresové hormony a je narušena rovnováha mezi sympatickou a parasympatickou větví ANS.

Zjednodušeně řešeno – naše tělo je více v módu „bojuj nebo uteč“ a není schopno snadno přepnout do parasympatického nastavení „relaxuju a odpočívám“.

 

Co tedy s tím, když se podnětům, které vedou ke stresu, nevyhneme?

 

Potřebujeme rovnováhu

Je třeba, abychom vědomě dopřáli tělu čas na odbourání stresových hormonů a dali více prostoru parasympatiku – uvolnění a vyživení.

 

Jak to udělat prakticky?

 

Hýbejte se

Procházejte se, běhejte, tančete, cvičte, jezděte na kole, lyžujte, pracujte na zahradě a nejlépe každý den aspoň trochu. Bylo prokázáno, že fyzická aktivita jednak snižuje hladinu kortizolu, ale také podporuje uvolňování endorfinů, hormonů dobré nálady.

Meditujte a cvičte jógu

Praktiky, jako je meditace všímavosti, hluboká dechová cvičení, jóga, řízená relaxace nebo vizualizace, pomůžou snížit hladinu stresu a přepnout ANS do „parasympatiku“.

Mějte rádi lidi a pěstujte své vztahy

Dobré sociálních vazby, podpora přátel a rodiny, společný smích, kamarádství, společné zážitky potlačují účinky stresu a zvyšují emocionální pohodu.

Hlídejte své mentální návyky

Je dokázána přímá souvislost mezi myšlením a prožíváním.
Dobrá myšlenka přinese pozitivní emoci a ta zase pravděpodobně další příznivou myšlenku. Dobrý zážitek přinese dobrý pocit a ten zase vzpomínky, které se k dobrým pocitům vážou. Naše pozitivně naladěná mysl pozitivně ovlivní fyzické tělo, klesne hladina stresových hormonů a ANS se dostane do žádoucího parasympatického nastavení.
Nebo to může být všechno naopak a spirálu sami rozjedeme směrem dolů ke špatným myšlenkám, negativizmu a většímu stresu.

Dotýkejte se

Opakované výzkumy ukazují, že při objetí, vzájemných dotecích nebo při masáži se snižuje hladina kortizolu a zvyšují se hladiny dopaminu, serotoninu a oxytocinu.
Konkrétně, biodynamické masáže jsou zaměřeny na biorelease – uvolňování následků stresu z těla. Také kraniosakrální terapie pomáhá tělu, aby se dostalo do parasympatického modu relaxace a obnovy a došlo k uvolnění i na psychické rovině.

 

Najděte si čas na pohyb, přátelské vztahy a dostatek doteků a uvidíte, že zvládání stresu vám půjde lépe. Můžete taky přijít ke mně na masáž nebo kraniosakrální terapii a podpořit tak svou rovnováhu mezi stresem a klidem.