Tohle sousloví kolem mě v posledních dnech pořád krouží, a tak se zamýšlím nad tím, co vlastně znamená.
Pro mě.
A možná i pro vás?
Bezpečí
To je celkem jasný pojem – jsem nebo nejsem ohrožená? Já, moje fyzické tělo.
V dnešní době tenhle druh ohrožení většina z nás nezažívá zase tak často.
Já sama si ani nevzpomenu, kdy jsem naposledy cítila nebezpečí – fyzické ohrožení.
Možná v dětství – když jsem padala ze stromu, když jsem se prala s tím mnohem starším klukem, když mě honila včela po celé zahradě, když jsem šla potmě pozdě domů…
Abych byla objektivní, vím, že fyzické ohrožení z našeho bezpečného světa v Evropě nevymizelo. Stačí jen vzpomenout na záplavy, domácí násilí, na některé profese, třeba záchranáře nebo policisty. Většina z nás však fyzické ohrožení nezažívá často.
Jinak je to s emočním ne-bezpečím.
Přídavné jméno emoční dává bezpečí nový rozměr.
Emoční bezpečí
Můžu být fyzicky v bezpečí, ale přesto se emočně cítit ohrožená. A dokonce si to ani nemusím uvědomovat.
Poznám to podle reakcí svého těla, které vykazuje známky stresu – špatně se mi dýchá, cítím úzkost, mám zatuhlé čelisti, stažená ramena, špatně spím, mám trávicí problémy a další příznaky.
Můj nervový systém je dlouhodobě v módu „bojuj, uteč nebo zmrzni“! Rychlou reakci na nebezpečí má na povel sympatický nervový systém. To je část autonomního nervového systému, který pracuje mimo naši vědomou kontrolu a tedy rychle a aniž bychom museli přemýšlet.
Autonomní nervový systém má ještě druhou větev – parasympatickou, odpočívací. Když je ona aktivní, můžeme se uvolnit, odpočívat, trávit, naše tělo regeneruje. Bez pocitu emočního bezpečí nemůže náš autonomní nervový systém přepnout do parasympatického módu.
V dnešní době jsme si zvykli pořád něco dělat, být aktivní. Útočí na nás plno informací, úkolů i povinností a až příliš často je u vesla náš sympatický nervový systém. Je pro nás těžké skutečně odpočívat, nic nedělat a jen tak být.
Odpočinek a nicnedělání však chceme a hlavně potřebujeme zažívat mnohem častěji, než v současnosti běžně zažíváme.
Abychom byli schopni odpočívat a častěji přepnuli do parasympatického módu, k tomu potřebujeme cítit právě emoční bezpečí.
Cesta k emočnímu bezpečí
Jak to emoční bezpečí vytvořím? Jak se to vlastně dělá?
Jak vědomě přepnout, když parasympatikus a sympatikus fungují mimo naši vědomou kontrolu?
Tuto cestu třeba krásně popisuje Marek Herman v knize „Máma není služka, máma je dáma“:
„…Na začátku potřebuje miminko ke svému životu hlavně něhu a důvěru. Dotek a vůni. Díky něžné mámě začne mimiko důvěřovat sobě a světu okolo sebe. Něha a důvěra se přetavuje v pocit „já jsem v pořádku a svět je v pořádku“. Vytváříme si vnitřní zásoby důvěry a pocitu bezpečí na celý život…“
Krásné, že?
Jenže, co když těch zásob důvěry a pocitu bezpečí nemáme dost? Co když jsme je vyčerpali? Nebo co když jsme tohle nezažili?
Nezoufejte, nikdy není pozdě. A nebojte se, nebudu vám radit, abyste šli čerpat něhu a důvěru za mámou.
Zvládneme to sami. Jsme dospělí.
A ten dospělý v nás je schopen dodat tomu malému dítěti uvnitř tolik něhy, důvěry, lásky a tím i emočního bezpečí, kolik jen potřebuje.
Mám to prakticky ověřeno.
Sama na sobě.
I na svých klientech.
Jak na emoční bezpečí prakticky
Můžu vás naučit, jak sami sobě poskytnout emoční bezpečí!
Hned a sami můžete začít třeba dýcháním. Dech je kouzelný nástroj, který nás dovede uvolnit, změnit naše naladění a zklidnit náš nervový systém. Pokud nevíte, jak na to, návod najdete v mých starších článcích na téma kouzlení s dechem.
Kouzlo dechu 1 -fyzický dech, Kouzlo dechu 2 – uvolnění emocí, Kouzlo dechu 3 – dech je energie
K prožívání emočního bezpečí nám kromě dýchání také pomůže, když budeme lépe a častěji vnímat své tělo. Nejen jeho potřeby jídla a spánku, ale i jemné signály, tzv. počitky. Dobré naladění se na tělo pak povede k větší laskavosti sami k sobě.
Když se naučme vnímat své emoce a laskavě o ně pečovat, budeme moci taky dosytit své hluboké vnitřní zdroje.
Všechny tyto dovednosti se můžete naučit třeba na kurzu Tajemství pánevního dna. Je možné ho absolvovat naživo, online i individuálně.
Když tohle zvládnete, budete umět sami sobě doplnit zásoby něhy a důvěry.
Budete více a častěji zažívat emoční bezpečí a časem zjistíte, že se vám snadněji dýchá, zmizela úzkost, lépe spíte a zatuhlé čelisti i stažená ramena jsou volnější.
Emoční bezpečí stojí za trochu úsilí. Co myslíte?