Jak odložit brnění

Dub 26, 2024 | Jak být lepší, Psychologie všedního dne, Tělo

Svalový pancíř, anglicky armor (brnění), je výraz, který se používá v bodyterapii pro obranné stažení svalů, tkání i energie. Přestože nás brnění omezuje, jen mentálně se ho nejsme schopni zbavit, musíme přes tělo. Pojďte si přečíst, jak svalový pancíř vzniká a hlavně, jak ho můžeme odložit.

Kde se vzal svalový pancíř

Tento pojem zavedl Wilhelm Reich, rakousko-americký psychoterapeut, žák Sigmunda Freuda.
Jako vůbec první si všiml, že psychický stav jeho pacientů je velmi úzce propojen se stavem jejich těla.
Jeho rané práce o svalovém napětí jako duševním obranném mechanismu byly základem pro vznik většiny psychoterapeutických směrů zaměřených na práci s tělem.

To, co se nám dnes už zdá běžné a normální, bylo ve 20. a 30. letech 20. století odvážnou a převratnou myšlenkou.
A taky praxí.
Reich totiž začal s tělesným napětím svých klientů pracovat pomocí doteku a dechu.

Uvolňoval záda a ramena, zatuhlé čelisti, staženou bránici. Vyvinul speciální masážní postupy, které se svalovým pancířem cíleně pracovaly.

Zkoumal také vliv sociálního a ekonomického prostředí na člověka. Na to jak společenské konvence, očekávání a tabu ovlivňují náš postoj. Nejen životní, ale doslova postoj fyzický.

Reich vysledoval, že tak jako se charakter člověka tvoří skrze výchovu, neúspěchy, ztráty a obrany i střety s okolím a konflikty v dětství, tak se také formuje i naše fyzické tělo a emoční postoje.

Kvůli typickým obranným postojům vzniká specifický svalový pancíř.

To byl základ pro sestavení tzv. Reichových charakterových typů, které se v bodypsychoterapii používají dodnes.

Na Reichovu práci navázalo mnoho dalších a bodypsychoterapie se rozvinula do mnoha směrů. Dnes už se nikdo nepozastavuje nad tím, že tělo a psychika jsou propojené nádoby.

Co dělat se svalovým pancířem?

Výraz brnění nebo pancíř vede k představě, že k jeho odstranění je třeba použít velkou sílu.

Není to tak!
K čemu vlastně brnění slouží?
K obraně v nebezpečí, k ochraně před zraněním při boji.

Pokud se cítíme v ohrožení, kolem je nebezpečí a my stále bojujeme, pancíř dobrovolně nesundáme. A velká síla zvenčí nás jen vede k tomu, abychom si svoje brnění podrželi. Řešením je uvidět, že už nemusíme bojovat.

Není to tedy tak, že čím tužší pancíř/brnění člověk má, tím větší sílu je třeba při masáži vyvinout.
Častěji je jemný a laskavý dotek ten nejlepší způsob, jak pomoci tělu brnění odložit.

Svalový pancíř se totiž rozpouští, ne rozbíjí!
Pomůže dotek, dech, vědomí a především laskavost.

Na práci se svalovým pancířem jsou přímo zaměřeny terapeutické biodynamické masáže.

Masážní postupy se od dob Reicha velmi rozšířily a proměnil se přístup, ale princip zůstává:

Zvědomit klientovi a hlavně mu pomoci rozpustit jeho svalový pancíř, tak, aby byl opět spojený se svou esencí a mohl vykročit do světa bez zábran a žít s větší odvahou a radostí.

Svalový pancíř má původ v dětství

Naše brnění totiž vzniklo kdysi dávno, jako nutná a mnohdy nevědomá obrana, kterou jsme, nejčastěji v dětství, potřebovali.
Dětská duše je hodně citlivá a okolní svět, i když s dobrým úmyslem, může být zraňující. Proto jsme své obrany vybudovali.

Ve své době plnily svou funkci dobře.
Ale my jsme si na ně zvykli a vůbec si nevšimli, že už dávno nejsou potřeba. Naše tělo drží a nese si své brnění, i když se situace dávno změnila.

Teď jsme dospělí a nyní máme schopnosti a kapacitu se za sebe postavit.

Při biodynamických masážích i bodyterapeutické práci pomáhám klientům, aby si své brnění uvědomili a pokud možno uviděli i to, že vzniklo dávno a teď mohou životním výzvám čelit jinak.

Protože svalový pancíř má hlubší, většinou emocionální nebo energetickou, příčinu, je třeba uvolnit emoce zadržené v těle a změnit taky energetické nastavení. Kromě masáží také například větším uzemněním, zaměřením se na svůj střed nebo změněným vnímáním sebe sama.

Když se při masáži dotýkám svalového pancíře, dotýkám se i dávno vzniklé obrany a taky s ní spojené bolesti. Všechno je v těle uloženo. Tělo si pamatuje.


V bezpečném prostředí může tělo pustit. Povolit obranu a často i uloženou emoci.
Svalový pancíř se tak pomalu rozpouští.

To obvykle není hned, protože obranný svalový pancíř vznikl dávno a dlouho ho používáme. Pro takto hlubokou práci, je často třeba více sezení, ale pokud se pro odložení svého pancíře rozhodnete, výsledky určitě stojí za to. Mám to vyzkoušeno sama na sobě.