V hlavě

Nebude to o známém filmu. Bude to o těch z nás, kteří jsme V HLAVĚ. Taky se vám to stává? Přečtěte si, proč je dobré nezůstávat jen v hlavě a hledat cesty, jak z ní ven.

 

Ani nám to nepřijde divné. Ráno pustíme rádio nebo televizi a posloucháme a díváme se. U toho přemýšlíme, co budeme dělat, přehráváme si v hlavě co bylo, vymýšlíme scénáře, co by mohlo být. Naše myšlenky se rozběhnou.
V práci musíme hlavu zapojit naplno. Jak taky jinak, je to mnohem lepší, než se živit rukama. Práce a sezení u počítače nás taky vede do hlavy a jsme tak trochu uvězněni ve své mysli.

Většina z nás to tak má. Celá naše kultura vznikla a je založena na rozvoji myšlení, na vzdělávání, tříbení intelektu. Díky tomu jsme se dostali tam, kde jsme. Nemusíme se lopotit v hlíně nebo lovit a sbírat, abychom přežili. I děti se snažíme rozvíjet a stimulovat jejich mozek už od malička. Není na tom nic špatného.

Jen jsme si nevšimli, že se náš život kvůli tomu trochu zploštil. Není tak barevný a chutný. I naše emoce jsou civilizované. A těla taky.

Tím, že jsme často uvězněni ve své mysli, jsme zapomněli rozvíjet i jiné stránky našeho člověčenství. Emoce. Tělesné vjemy.

Když je vnímání a rozsah našich pocitů a emocí omezený, ochuzujeme se o plnost života. O prožívání smyslnosti, hlubokých tělesných i emočních prožitků.

V poslední době ke mně přichází více klientů s bolestí hlavy. Při kraniosakrální terapii nebo masážích pak často zjistíme, že jejich vnímání tělesných pocitů a emocí je málo rozvinuté. Jsou hodně v hlavě. Když se jich zeptám, co vnímají a cítí, zpočátku často mluví jen o svých myšlenkách. Většina z nich si díky vedení po pár sezeních rozvine svou schopnost více vnímat tělo i své emoce.

 

A jak to můžete změnit sami?

Pokud z toho chceme ven, nabízí se cesta podobná té ve zmíněném filmu. Musíme se zastavit, ztichnout a vnímat. Věnovat čas a více pozornosti tělesnému prožívání – vnímat do hloubky doteky, chutě, vůně.

Meditujte

Zastavit zběsilý úprk myšlenek pomůže meditace. Na internetu najdete hodně návodů, jak na to. Pro začátek zkuste velmi jednoduchou – jen sledovat dýchání.

Pohodlně si sedněte s rovnými zády a soustřeďte se na svůj dech. Nádech, výdech. Nic neměňte, jen sledujte svůj dech. Když se přistihnete, že vám ulétly myšlenky, nevadí. Zase se vraťte ke sledování dechu. Pokud budete toto vědomé dýchání opakovat pravidelně a často (stačí dvě minuty několikrát denně), budete se zlepšovat a vaše mysl se uklidní. Budete více vnímat tělo a hlavě se uleví.

Vychutnejte si jídlo

Pomalé jedení vás naučí lépe sledovat tělesné vjemy a více si vychutnat život.

Pomalu snězte jablko. Připravte si ho (ideálně čerstvě utržené), umyjte a pěkně vyleštěte. Chvíli jen očima sledujte jeho krásu, všechny barvy. Zavřete oči a pomalu ho osahejte. Potom přivoňte a vnímejte reakce vašeho těla.

Sbíhají se vám sliny? Těšíte se, až se zakousnete?

Potom to pomalu udělejte. Vnímejte chuť a texturu, sledujte co cítíte jazykem, jak zuby pomalu jablko drtí na menší kousky. Pokračujte pomalu a vědomě dokud vás to bude bavit. Otevře se před vámi nový svět tělesných vjemů.

 

To je jen pár způsobů jak vykročit po cestě k vědomé smyslnosti. K tomu, abychom nebyli jen v hlavě, ale žili život naplno a opravdu si ho užili. Můžeme změnit své priority.

Přisuzovat menší důležitost mysli a dávat větší hodnotu tělesným pocitům a emocím v životě.

Náš život bude plnější a radostnější.